„Stavební rozpočet? Jo to je to co nikdy nevyjde.“ tak tuhle větu mi kdysi řekl jeden člověk, když jsem mu vykládala, co vlastně dělám.
Tak jsem se nad tím pokusila zamyslet.
První rozpočet se vytváří ve fázi projektu, a to ve fázi dokumentace pro stavební povolení. Ve dřívějších úrovní dokumentace se dělají propočty, ale to tu teď nebudeme probírat. Takže jako první rozpočet se dělá dle projektu pro stavební povolení. Ze své podstaty tato dokumentace nemá úplně všechny náležitosti, které potřebujeme pro samotnou stavbu.
Jestliže nemá propracovány veškeré konstrukce a detaily, tak z logiky věci je jasné, že rozpočtář se vcelku nemá o co, v oceňování takovýchto konstrukcí, opřít. Nastupují tedy položky tzv. agregované a předběžné odhady.
Agregované položky znamenají, že jejich náplň je nějakým způsobem pouze odhadnutý standart. Nedostatek zpracovaných detailů, pak znamená, že nelze zcela postihnout všechny konstrukční detaily. Rozpočtář není od toho, aby si něco vymýšlel, domýšlel, doprojektovával. Nemá na to potřebnou kvalifikaci a ani, ruku na srdce, čas. Tohle je záležitostí projektanta a to v další fázi zpracování projektu.
Z uvedeného vyplývá, že takto zpracovaný rozpočet ani nemůže zcela přesně vyjít. To prostě není možné. Z nepřesného přesné prostě neuděláte. Jinými slovy, z dílů na trabanta bmw nesložíte.
A teď se podíváme na další úroveň dokumentace.
Takže rozpočet na realizační dokumentaci. Tato dokumentace by již měla být plně rozpracována, plná detailů a vymyšlena do sebemenších podrobností. Na tuto dokumentaci se rozpočet dělá daleko snáz, je sám daleko podrobnější a měl by vychytat i tyto nejmenší detaily. Prostě mělo by se dát podle něj v pohodě stavět.
Dále je otázka, kdo tento rozpočet zpracovává. Zda rozpočtář projektanta nebo rozpočtář stavební firmy.
Soupis prací a dodávek, včetně výměr, by měl být v obou případech stejný. Podle projektu je jasně a přesně dané množství materiálů, jsou přesně popsané práce. Tady by se to také nemělo lišit, když tedy pomineme, že každý rozpočtář má oblíbené trochu jiné položky (některé mohou být bez problémů zaměnitelné)
Dalším a rozhodně ne nepodstatným aspektem je cena. A tady konečně narážíme na to pověstné jádro pudla. Rozpočtář projektanta ocení stavbu pomocí tzv. směrných směr. Což jsou ceny, které jsou spočítané na nějaké statistické bázi (zjednodušeně řečeno) a nemusí tak zcela (naprosto přesně) odrážet skutečnost. Jiná skutečnost je rozpočet od realizační firmy. Takový by měl, zcela teoreticky, klapnout tzv. na korunu.
A tady zase nastává faktor správně spočítaných výměr. Pokud se rozpočtář v nějakém materiálu sekne, připočítá špatný koeficient ztratného, zapomene kus konstrukce, či jinak ochudí rozpočet o správnou výměru či materiál, musí se to projevit. A to především na ceně, formou různých dodatků.
No jsme jen lidé a chyby se prostě stávají.
Tady vidíte, že těch faktorů proč „rozpočet nikdy nevyjde“ je poměrně dost. Takže, když to vyjde, je to zázrak 😃
Tak samozřejmě, že se všichni snažíme, aby těch problémů a vynucených řešení přímo na stavbě, bylo co nejméně. Ale upřímně, ještě jsem snad neviděla stavbu, která by proběhla naprosto bezproblémově.
Držme si všichni palce a hlavně spolupracujme, to je základ úspěchu.
Zde najdete rozsah znalostí rozpočtáře a co je potřebné k této práci.
