No nejprve vás to musí napadnout. Pak si musíte sehnat parcelu (zdědit, koupit, nebo jinak). Samozřejmě musíte mít zjištěno, zda se na ní dá stavět. Jestli se dle územního plánu nebude vedle stavět dálnice nebo supermarket , třeba v horizontu dvaceti let. Dále pak je nutno zjistit jak s přípojkami (voda, kanalizace, plyn, elektrika), bude to problém?
Pokud vás to ještě neodradilo, je na místě nějaké papírování. Úplně nejlepší je zadat si u nějakých projektantů požadavek na projekt domku.
Má to mimo jiné i tu výhodu, že prvotní papírování obstarají za vás. Začnou takzvanými vyjadřovačkami. To znamená, že nejprve oběhnou instituce jako jsou třeba telefonní společnosti, jestli tam nemají nějaký kabel, který by bránil ve stavbě, nebo jestli tudy nevede plynovod a tak podobně. To platí, pokud si koupíte parcelu, kde není obcí již naplánovaná a připravená výstavba nové čtvrti. Tyto papíry se pak dokládají na stavební úřad.
Dále vám projektanti dají možnost si ten váš vysněný domek dispozičně navrhnout dle svého, a oni už jenom dají vaše představy na papír v technické formě a dodělají detaily.
Projekt si samozřejmě můžete i koupit již hotový. Jsou firmy, které se tímto zabývají. Chrlí typové domy jeden za druhým. Kolikrát to vypadá moc pěkně, i na první pohled to mají hezky zpracované.
Ale je to typový projekt. To znamená, že je vystaven na ideální rovině (a v kolika případech je parcela ideálně rovná?) nebo v nějakém typu svahu (v podstatě to samé, co v předchozí závorce). Kolikrát to pouze zvyšuje cenu za zemní práce, aby se pozemek dostal do příslušného sklonu dle projektu.
Pro lepší názornost, si to můžete představit jako konfekci (dámy ví). Vypadá pěkně, ale někde vám prostě nesedí. Protože máte menší ramena / větší břicho / silnější stehna… prostě to není úplně ono. A s typovým projektem je to přesně tak. Hezký, ale ne každému sedí zrovna takto navržená dispozice, nebo potřebuje o místnost víc nebo míň. Tak to prostě je.